but they show up anyway, at strange places and at strange times

2. září 2015 v 17:26 |  bell jar
Dnes som sa usadila na tvrdú drevenú stoličku ktorá jednoznačne vznikla len vďaka vzdelávacím pôžitkom kapitalizmu a vydala som najhlasnejší vzdych svojho života. Ak sa vám o niečom podobnom snívalo, alebo sa zem pod vašimi nohami jemne zatriasla, neboli to letné halucinácie ale slabnúce echo mojej dekadentnej budúcnosti (fajn, možno preháňam ale Wilde by bol na mňa hrdý!).
Neprestajne kmitám medzi kompletnými protikladmi. V pondelok je všetko bledo ružové, ja počúvam Beach House, usmievam sa na všetky strany a snívam o oblakoch. Utorok je biely ako tričko ktoré má na sebe Džej keď spolu sedíme v parku. Metafory nejak chýbajú a veci sú až príliš jednoznačné, jednoznačne mätúce, jednoznačne desivé a jednoznačne viaczmyselné. V stredu som v čiernom, niečo mi kričí v hlave a ja kričím v realite. Môj týždeň má po novom tri dni a ja vysokým ľuďom hovorím, nech si nechajú všetky moje diagnózy, že predsa realita je subjektívna a kým to nemáte na papieri nemáte to ani v živote. (dnes je vraj streda ale ja mám pondelok)

Nová škola. Skoro som sa stratila. Mám spolusediacu, anglického učiteľa a prehriatu telocvičňu. O pár dní budem mať aj učebnice, pár nechutných detailov o ľuďoch ktorých vôbec nepoznám a prvé vypísané pero. Čierne šaty, sezamová tyčinka a vysoko intelektuálny príhovor o tom, že nie sme žiadna priemyslovka a máme našej škole "robiť dobré meno na verejnosti". A prvý konflikt v mojej hlave, voilá! Tento rok bude fajn. Mám kartičku do vedeckej knižnice, farebné perá a zmätok vo vnútri. A na stole katalógy univerzít, ktoré nám domov chodia už dva týždne a potom ešte väčší chaos v myšlienkach (rok a pol nie je veľa). Zatiaľ mi z toho vychádzajú štyri možnosti:

  • pôjdem do Škótska. nič sa nebude diať a všetko bude krásne
  • nájdem si školu v Anglicku, zoberiem si študentskú pôžičku a potom začnem novú identitu na Madagaskare a nikdy ju nesplatím
  • kúpim si ostrov v pacifiku a budem sa tváriť že som zomrela
  • Praha(??)

A jedného dňa sa mi celý týždeň spojí a budem sedieť s Dž. v parku, počúvať Beach House a niečo mi bude v hlave kričať nech ho konečne pobozkám.






CHCEM SI PREČÍTAŤ ILUMINÁCIE ALE BOJÍM SA
(a maturujem)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Es. Es. | Web | 2. září 2015 v 20:34 | Reagovat

(nepodstatná poznámka - zbožňuju Beach House ♥)

pojeď do Prahy, protože Praha je krásná a já počítám každý den, kdy se do ní budu pokoušet dostat - mám tam srdce
a pak jeď do Anglie, protože tam často prší a to je romantické
hodně štěstí

(hrozně dobře se mi u tebe čte, vážně! ačkoliv při rozhovoru mám se slovenštinou problém - svému kamarádovi nerozumím ani slovo a jen přikyvuju, no, možná kdyby pod ním běžely titulky, tak bych to zvládla)

2 zora zora | Web | 2. září 2015 v 21:59 | Reagovat

úplně hrozně mě rozveselil vzhled tvého blogu protože je hrozně esteticky přitažlivý a žlutá je moje oblíbená barva

co tak čtu různé články tak v prvních dnech září mají všichni podobné nálady.

já ani na budoucnost nemyslím, protože stejně dříve nebo později propadnu tak o co se vůbec snažit.

do prahy přijeď, máme nejlepší bezdomovce. (třeba Letenský George. legenda už i na youtubu)

3 (skořicová) Raven (skořicová) Raven | Web | 3. září 2015 v 4:27 | Reagovat

Září je evidentně pro spoustu lidí depresivní. Já jsem tedy šťastná, že se zářím přišel déšť. (A jestli prosinec přinese sníh, budu se mít úplně nejlíp.)

Pojeď do Anglie, hlavně sever je fajn. Příjemný podnebí a všude ševelí ten úžasný jazyk. A déšť.

Jinak se musím potupně přiznat, že s psanou slovenštinou extrémně bojuju - takže buď slabikuju, nebo to čtu na několikrát...

4 Alie Alie | Web | 6. září 2015 v 8:26 | Reagovat

tie alternatívy všetky znejú tak krásne, že ani ja by som si nevedela vybrať. ja po strednej asi tiež pojdem do škotka lebo školné. ale zas anglicko a madagaskar :3 awyeah!
myslím, že by si ho mala konečne pobozkať.

5 D.C. D.C. | Web | 6. září 2015 v 19:25 | Reagovat

[1]: Ach, ďakujem! Keby som si mala vybrať skupinu ktorú budem počúvať do konca života bude to Beach House. (zajtra asi niekto iný)

[2]: Prídem, raz určite!

[3]: September je depresívny príjemne jesenne. Pôjdem úplne všade a potom sa presťahujem na Nový Zéland!

[4]: Stretneme sa v Škótsku, tralala, ak neprepadnem. Však?

6 stuprum stuprum | Web | 8. září 2015 v 21:46 | Reagovat

Basquiat by ho zřezal. Lepší, aby tě zabila sláva než jen 15 minut z ní. :)

7 Greg Freak Greg Freak | E-mail | Web | 11. září 2015 v 22:51 | Reagovat

Že jsme přece na gymnáziu, na výběrové škole nám jeden učitel tloukl furt do hlavy, neúspěšně, akorát možná, že nakonec je s gymplákama menší sranda.
Praha je fajn a česko snad taky, akorát možná občas prohodí vtip o tom, že jsi Maďarka... :)
Banky jsou na svý peníze háklivý, ale na kávový plantáži na Madagaskaru tě asi hledat nebudou :D

8 D.C. D.C. | Web | 19. září 2015 v 16:39 | Reagovat

[6]: Basquiat > Warhol (prepáč Andy).

[7]: Robia z nás bricks in the wall, jou :D

9 (skořicová) Raven (skořicová) Raven | Web | 21. září 2015 v 8:51 | Reagovat

[5]: Jo, nač je tady skromnost, vždycky jsem se chtěla podívat všude možně. Sejdeme se ve Skotsku!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama